Začínám si myslet, že i ty nejtradičnější svátky stojí převážně na utrácení peněz za dárky. Jinak si nedovedu vysvětlit, že snad v každém měsíci najdeme den, který nás pod záminkou čehokoli přinutí o něco ztenčit obsah peněženek. Sotva jsme se oklepali z prvního máje, a už tuto neděli nás čeká další událost, svátek matek. S klidným srdcem mohu říct, že se na něj každý rok těším dvojnásobně více než na první máj s Valentýnem dohromady – přítel není vždy po ruce, ale maminka, tu máme vždycky.
Ta moje je obdivuhodná. Na rozdíl od Šelmy jsem se nebála z deviantské chaty dojet domů, že si na mně rodiče vylijí vztek nahromaděný za celý víkend, naopak, deset minut po návratu jsem mamce barvitě líčila, jak jsme otvírali ruské víno mlácením o vše, co bylo v dosahu a následně umývali půl fasády. („Ruský víno? Ježiši, vždyť v Rusku nejspíš ani nemají vinice, buhví z čeho to bylo. Já jsem ti říkala, když už chceš chlastat, tak aspoň něco pořádnýho, ne obarvenej líh. Doufám, že ti z toho aspoň bylo pořádně blbě.“) Jelikož 90% obsahu flašky skončilo na zdi, mi nemělo být blbě z čeho, ale vynahradila jsem si to o tři týdny později. V minulém článku jsem psala, že před prvním májem se nás banda nezadaných jemně společensky unavila. Když mě máma viděla druhý den poté, muselo jí být od první vteřiny jasné, čím strávila její nezletilá dcera večer. Nenadávala, nepoučovala, nevyhrožovala, nedávala ruce vbok. Chladnokrevně se mi vysmála do ksichtu.
Co má koule, to se počítáPřed pár měsíci mě fyzikářka zavolala k tabuli, ale najednou stáhla z obličeje svůj typický škodolibý výraz a dobromyslně se na mě zadívala. „Klenot, já včera ve městě potkala tvoji mamku. Jenom co jsem ji viděla, poznala jsem, že určitě patříte k sobě. Ta podoba! To je něco neskutečného, to se málokdy vidí, taková neuvěřitelná podoba! Ty její pohyby, její hlas, jako kdybych viděla tebe...“ Nesnáším tyhle věty. Slyším je pořád. Jsou totiž zatraceně pravdivé, zvlášť když já se občas oblékám jako osoby o patnáct let starší a mamka jako dámy o deset let mladší – čímž se věkový rozdíl skryje. Jednoho dávného podzimního dne jsem si klasicky oblékla rifle a košili, když vtom ke mně přistoupila moje stvořitelka v originální mikině Nightwish a se slovy „Proboha podívej se na sebe, vypadáš jako jeptiška“ mi začala rozepínat horní košilové knoflíky. “Tak, konečně jsi aspoň trochu sexy.”
Nedávno se mi stalo, že se kolem mě motalo více osob mužského pohlaví. „Mami, poraď, kterýho?“ ptala jsem se své moudré a zkušené. „A klidně všechny. Jen ať si o tebe pěkně usilují, obdivu není nikdy dost .“ „Cože?“ „Nikoho nezatracuj, co má koule, to se počítá.“ S tímto heslem mi i bez přemlouvání povolila týden stanování s kamarádem téměř sto kilometrů daleko, měla jen jedinou podmínku. „Vezmeš si s sebou aspirin.“ „Proč zrovna aspirin?“ „Chytneš ho mezi kolena a nepustíš ho.“
Jak mi jednou říkala Vaša Jasnosť – jen dvě osoby na této planetě dostávají každý den snídani do postele. Howard Wolowitz z The Big Bang Theory a já. Nedávno nám k jedné ze snídaní hrála stará CD Tří sester, na jejichž koncertě byla máma asi čtyřikrát. „Proč jsi mě nikdy nevzala s sebou?“ ptala jsem se dotčeně. „No, poprvé jsem tam byla s jedním borcem, poté s dalším...“ Dobrý mami, zadrž. Zvykla jsem si, že moje drahá matinka má čtyřnásobek obdivovatelů než já, dokonce i z mé věkové kategorie. Nejednou se mi stalo, že jsem házela očka po některém chlapci a mu přitom byla více sympatická Eskortová starší. Proti té mojí je Stiflerova máma amatérka...
A nedávná perlička: „Tak jak bylo v těch skleníkách?“ „Nic moc, zamlžoval se mi v tom vlhku foťák a nemohla jsem ani zaboha nic vyfotit...“ „Jo, to vlastně vím, dávala jsi to odpoledne jako črepinu na Devianty.“ Na závěr jedno tematické video, ne, Máma od Luneticů to nebude. Přiznejte se, kolika z vás se téma tohoto klipu také týká :-)
Klenot Eskortová - Dítě květin, nevěří nikomu nad třicet. Naivní, životem stále nepoučená nanynka z národu knedlíkářů s touhou hasit, co ji nepálí. S životním mottem „Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere“ se dostala až do deviantského společenství, kde reprezentuje mladost, inteligenci, krásu...a příležitostnou mystifikaci. Se srdcem na dlani a nožem v druhé ruce chce šířit svá poselství od Aše až po Košice.
Až na tú časť, keď si písala o xkrát väčšom náskoku tvojej mamky ohľadne obdivovateľov som mala celý čas pocit, že píšeš o tej mojej... (:
Jeden gigantický like máš za tento článok ;) Púpava je medzi nami už 702 dní, a je fanúšičkou
Čo o sebe napísala?: Tá Púpava. Tá krpatá.Malý sebecký sopliak, ktorý má rád, ak môže mať posledné slovo. Tá divná. Tá ryšavá. Svojská.
Všetko, opakujeme všetko je naším duševným vlastníctvom. Obsah, aj forma. Bez písomného súhlasu je akékoľvek šírenie čohokoľvek zakázané. Mrchy, skúste to porušiť, budeme zlí...
Značka Devianti.sk je našim duševným vlastníctvom, akékoľvek zaobchádzanie s ňou je na vlastnú zodpovednosť. Portál Devianti.sk sa od takejto činnosti dištancuje a nezodpovedá za prípadné vzniknuté škody.