menu dekorácia
top hlavičky dekorácia
Z mosta do prosta

Mezihvězdné války

Mezihvězdné války
Když se mladá, nezkušená, naivní a dokonce nezletilá dívenka připojí do bandy tří úchylů, zavání to průserem. Čekala jsem znásilňování, orgie, fekálie, zkoumání kyselosti zvratků, ale pravda je ještě mnohem horší. Jeden po druhém se mě snaží zlikvidovat.

Celé to začalo u Vaší Jasnosti. Mezi vánočními svátky jsem si jí postěžovala, že mě šíleně bolí hrudní kost a zle se mi dýchá. Poradila mi zábal ze sádla, což jsem jako poslušná holčička splnila. „Ty, ale nějak to nezabírá“, psala jsem jí o pár hodin později, když bylo sádlem zamaštěné vše okolo a výsledný efekt se rovnal nule. Jasnosť zpozorněla, začala psát něco o průduškách, o jejich zábalu, o mém mobilu, ze kterého jsem měla okamžitě zavolat mámu a nechat se odvézt do nemocnice a já opět splnila vše do posledního detailu.
Jedna doktorka mě prohlédla, zkonstatovala skřípnutí nervu, ale protože tuhle diagnózu si nehodlala vzít na triko, poslala mě na kardiologii. Zkrátím to – honili mě po nemocnici od čerta k ďáblu, než kolem prošla první ochotná lékařka – peroxidově odbarvená modelka, které by od pohledu nejeden muž svěřil svoji chloubu, ale žádný své zdraví. Po asi minutové prohlídce mě chtěla nechat na oddělení a dělat mi testy snad i na schvácení kopyt, kdyby náhodou. Představa, že si na Silvestra budu připíjet nemocničním čajem, se mi dvakrát nelíbila a vydupala jsem si z mámy revers, podle něhož mi hrozil kolaps, infarkt i smrt.
Doma mi byl okamžitě zakázán jakýkoli pohyb mimo dům, tudíž i ona slavná půlnoc někde s přáteli. A když jsem se opět spojila s Jasností a sdělila jí, kam mě její rady dotáhly, její první reakce byla “Budeš na Silvestra doma? Super, urobíme si virtuálny mejdan.”

Vzhledem k tomu, že to byl opravdu skříplý nerv a já se dožila nového roku, musel to o pár dní později zkusit i Fatálny Šaman. “Kafe? Výborne, budeš pozorná.”, napsal mi v reakci na status a začal mi vysvětlovat veškeré deviantské zákulisí, kde, jak, co, proč, s kým...po několika minutách jsem si musela číst každou jeho větu třikrát, abych ji pochopila a při vzpomínce na jeho větu o pozornosti způsobené kávou jsem opět žhavila přístroj. Kdepak obarvená voda, pěkně presso. Vesele jsem si tak upíjela z druhého hrnku, když v tom se mi začly šíleně třást ruce. “No tak, Šaman ti nic neudělá, neboj se ho tolik”, snažila jsem se uklidnit a dál četla Šamanovy řádky, které jsem díky třesu celého těla viděla rozmazaně. Mé ruce připomínaly kus ledu, před očima jsem viděla hvězdičky a dýchala jsem jako starý tuberák. “Ségra, nefuň tak, kdo to má poslouchat...” - “Mně je blbě!” - “Tak zavři hubu a jdi se vyblít!” Zvracet se zavřenou pusou mě ještě nikdo nenaučil, ale stejně jsem odešla z pokoje. (“To je nízkej tlak, dám si kafe a bude mi dobře.”) Dopotácela jsem se do kuchyně, která se se mnou začala otáčet. Během rotace stěn okolo mého rozřeseného těla se mi podlomila kolena a já sebou práskla o dlaždičky. Ležela jsem tam asi pět minut a sledovala kávovar, který mi chystal třetí dávku. Opatrně jsem vstala, vylila kafe do dřezu a vrátila se k Šamanově výkladu. Živá a relativně při smyslech, coby jediný trvalý následek beru to, že se Šamana bojím dodnes....

A samozřejmě Šelmička a jednoduchost jemu vlastní. Kdepak by to po vzoru svých kolegů zaonačil tak, abych se oddělala sama, nebo aby mi v tom pomohl někdo třetí. Pamatujete si, jak v minulém článku machroval, že mohutným šelmím práskem otevřel Jasnostino víno? Mířil dokonale. Kus odděleného skleněného hrdla přeletěl deset metrů, zábradlí, stolek, židle, Vašu Jasnosť a rozsekl mi ruku tak precizně, že jsem krvácení zastavovala ještě další dvě hodiny a v duchu obdivovala prozíravost mámy, že mi pro tuto cestu vyřídila zdravotní pojištění do zahraničí.

Nedávno jsem s Devianty oslavila rok působení na síti a napadá mě – dočkám se i druhé oslavy? Mám neblahé tušení, že na ní budu zapečena v dortu...

ak sa ti páči, daj like!

Ako sa Ti páčil članok?
Kvalitka! Odpad!


Vedeli ste, že?...
Jablká, vôbec nie kofeín, sú ráno pri prebúdzaní najúčinnejšie.
pridala Suzie
Vychytávky
Klenot Eskortová - Dítě květin, nevěří nikomu nad třicet. Naivní, životem stále nepoučená nanynka z národu knedlíkářů s touhou hasit, co ji nepálí. S životním mottem „Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere“ se dostala až do deviantského společenství, kde reprezentuje mladost, inteligenci, krásu...a příležitostnou mystifikaci. Se srdcem na dlani a nožem v druhé ruce chce šířit svá poselství od Aše až po Košice.
Chcem viac!

Niekoľko rozumných devianťáckych názorov
Ikona užívateľa 4
Delica
ťažký to život devianta :D
Odoslané pred 651 dňami
Ikona užívateľa 2
Pjotr9
...hlavne že dva články dozadu som konštatoval, že ste mali s tým šampusom aspoň šťastie - otvorili ste ho a nikto sa nezranil :D Ber to z tej lepšej stránky :) Ešte vždy ho mohli otvárať pomocou šable a radšej nedomýšľam čo by sa sa ti s tvojím šťastím mohlo stať :D
Odoslané pred 650 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-04-28 15:37:17
Ou, na příští chatu raději zakážu jakékoli ostré předměty :-D
Ak chceš otvoriť pusu, musíš sa prihlásiť. Ako inak by sme vedeli, kto nám čo píše? Prihlás sa na rifľovej nášivke pod menu ;-)
Za posledné chvíle sa u nás stalo toto...
Devianti.sk - Uchýlte sa k úchylom Za oponou Deviantov.sk  /  Logo a stickery Deviantov.sk na stiahnutie  /  Mapa článkov  /  RSS  /  Kto sme?  /  Kontakt