menu dekorácia
top hlavičky dekorácia
Z mosta do prosta

Jsme na jedné lodi a na jednom internetovém surfu

Jsme na jedné lodi a na jednom internetovém surfu Tento rituál dodržuji s téměř železnou pravidelností – přijdu ze školy, pověsím klíče, jdu do pokoje, shodím tašku, zapnu počítač...a pak se vrátím do předsíně, kde si sundám bundu a boty. Však co, podlahy tu umývám zásadně já a během té minutky, než se vrátím do pokoje, se objekt mojí každodenní závilosti rozjede a neztrácím drahocenné vteřiny určené pro civění do monitoru.

Jedno kliknutí a jede internet, dvě kliknutí a jsem na ICQ, vše v řádu vteřiny až dvou. Den co den. Až se jednou stalo, že přišla sněhová kalamita a dědeček Mrazíček třískl svou ledovou berlou i do našeho připojení. Zamrzlo. Nejelo. Zato já byla akční, se směsí naděje a zoufalství jsem všechny kabely zarážela do počítače div ne kladívkem, aby aspoň jeden malej kB došel a resuscitoval chcípou oranžovou lišku jménem Firefox.Člověk by neřekl,
kolik sentimentu
se v něm probudí
při vzpomínkách
na sníh za krkem,
modřiny na koleně
Marně, liška stále nejevila známky života. Po všech ohryzaných nehtech a dvou kafích jsem začala přemýšlet – co jsem dělala doma v době, kdy nebyl internet takovou běžnou záležitostí? A jaktože si, sakra, nemůžu vzpomenout?!

K nám domů se internet dostal, když mi bylo asi deset. Když už jsem přečkala zdlouhavé vytáčení přes pevnou linku, mohla jsem si maximálně chatovat v místnosti „10, 11, 12, 13 let sem“ a to ještě ne moc dlouho, protože mobily měly tak čtyři rodiny v ulici a já blokovala mámě telefon. Co se týče her, zamrzla jsem na Tetrixu a vrcholem mého umění byl Prehistoric 2, takže většinu času jsem monitor používala maximálně jako odkládací plochu na hrnky. Když mamka internet odhlásila, zjistila jsem to zhruba za půl roku, řekla si „hm“ a vrátila se zpátky ke knížce.

Skočme o několik let dál. Dříve jsem zírala do knížky a na počítač dávala hrnky, dnes je tomu naopak. Otec naříká, že když něco potřebuju od kamarádky bydlící padesát metrů ode mě, nejdu za ní a místo toho otvírám zelenou kytičku. Je těžké mu vysvětlovat, že v tom plochým čtverci před sebou mám všechny svoje kamarády, filmy, hudbu, knížky...že integrovat do počítače kávovar, nic jiného k životu už nepotřebuju. Ani já, ani většina lidí okolo. Vidím, a bohužel i cítím, jak nám to vymývá mozek. Jak se slovní zásoba mých vrstevníků “obohatila” o humply typu „njn, wtf, omg“. Možná jsem příliš kritická, kdybych někomu na něco odepsala “jj”, urazila bych si ruce, ale...vážně se mi zvedá žaludek, když těmi zkratkami nejen někdo píše, ale dokonce i MLUVÍ. Sama jsem zažila, že jsem někomu řekla vtip a místo alespoň úsměvu řekl dotyčný “lol”. (Přežil to jen tak tak.)Ta věc, do které
právě koukáš, je
zbraň, dovede
ovládnout spousty
lidí
Ale ač nemluvím jako pošuk, s prominutím i bez něj, naprosto patřím do těch lidí, co by bez té krabice nevydrželi ani den a kteří si raději najdou počasí na netu, než aby vstali, udělali čtyři kroky a mrkli z okna. Možná jste si i vy někdy po celodenním zabrání do monitoru zjistili, že jste celý den skoro nejedli a nepili. Pamatuji si, že jsem takhle jeden den přežila prakticky o lentilkách. Naštěstí mí rodiče rezignovali a nosí mi občas večeři až do pokoje, spolu s dotazem, jestli ještě nechci kečup či majonézu. Dřív jsem z počítače jen utírala prach, ted už jeho okolí musím navíc vysávat vzorky všeho jedlého, co bylo v dosahu (no tak, nepohoršujte se, vsadím se, že minimálně půlka z vás je na tom stejně).

Ač každý z nás někdy zatouží vrátit čas, jsem si jistá, že v epochách let minulých bychom dlouho nevydrželi, jak jsme zvyklí na vymoženosti té kouzelné mašinky. Ne nadarmo to mají dnešní rodiče jednoduché – zlobí – li dítko, zakážou mu počítač a ono se příští lumpárnu rychle rozmyslí. Ta věc, do které právě koukáš, je zbraň, dovede ovládnout spousty lidí – už tím, že k ní nemají přístup. Dobrý sluha, ale zlý pán. Bojím se, že tenhle pán už svou mocí předčil Papeže i Vašu Jasnosť. Bojím se hromady věcí, otevírání oken počínaje, našeho bývalého dějepisáře konče, ale nejvíc se bojím toho, že mi někdo odnese mýho miláčka, přestřihne dráty od internetu a se zlomyslným chechotem rozdupe klávesnici.

Toho dne, kdy mi v počítači hnila mrtvá liška a možná se v něm ještě páslo pár trojských koní, jsem stála u okna a pozorovala děti sáňkující naproti na kopečku. Mezi škodolibými úsměvy, když si některé z nich namlelo kokos, jsem vzpomínala na časy, kdy něco jako internet nebylo a já se stejně jako oni den co den hrabala nosem ve sněhu. Člověk by neřekl, kolik sentimentu se v něm probudí při vzpomínkách na sníh za krkem, modřiny na koleně, křik mámy za zapomenutou čepici i prokašlané noci v téhož důsledku. Jak dlouho bude těm šestiletým dětem trvat, než se změní v bandu počítačových zevlů? Budou hrát šachy s tatínkem v obýváku nebo je budou pařit on-line?


ak sa ti páči, daj like!

Ako sa Ti páčil članok?
Kvalitka! Odpad!


Vedeli ste, že?...
Michael Jordan bol vyhodený zo školského basketballového tímu, pre neuspokojivé výsledky?
Vychytávky
Klenot Eskortová - Dítě květin, nevěří nikomu nad třicet. Naivní, životem stále nepoučená nanynka z národu knedlíkářů s touhou hasit, co ji nepálí. S životním mottem „Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere“ se dostala až do deviantského společenství, kde reprezentuje mladost, inteligenci, krásu...a příležitostnou mystifikaci. Se srdcem na dlani a nožem v druhé ruce chce šířit svá poselství od Aše až po Košice.
Chcem viac!

Niekoľko rozumných devianťáckych názorov
"Ľudí je na svete strašne veľa. Preto si ich na komunikáciu musíme vyberať. A výber nám zaberie viac času než samotná komunikácia. A tento neodarwinizmus vedie k tomu, že si nevyberáme priateľov podľa intelektu a charakteru,ale podľa úsmevu a farby vlasov. Internet je podsvetie duší. Internet je ulica, na ktorej neostal nik, lebo všetci sú na webe." (monológ Zuzky Porubjakovej v hre Som hot dog-True story of my Facebook. Stand up comedy Viktora Horjána, réžia Vilo Klimáček)
Odoslané pred 724 dňami
máš naprostú pravdu - týmto článkom si vystihla presne moje názory na tento "internetizovaný" svet....palec hore...dobrá práca a veľa šťastia pri ďalšej tvorbe (namiesto tých internetových skratiek som to rozpísal slovne :) ....) a ešte dodávam že na moju klávesnicu s trojmesačným jedálničkom nemáš :DDD
Odoslané pred 724 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-02-13 12:39:53
Děkuju, rozepsané mi to udělalo větší radost než zkratky :-) Copak, válí se ti pod mezerníkem kus štědrovečeního kapra? :-D
Problém dnešnej doby je ten, že ide strašne rýchlo do predu. Ľudia už dnes robia v podstate všetko cez internet(vďaka bohu sex sa cez neho ešte nedá robiť i keď už existujú aj formy tzv. internetového sexu ale to je zatial len výmysel ktorý väčšina ľudí nebere vážne) a keď to takýmto štýlom pôjde ďalej tak filmy ako napr. Terminátor nebudú už len fikciou ale naozaj nás stroje začnú ovládať a my pomaličky vymireme...
Odoslané pred 724 dňami
Klenot našťastie kapor tam neni :DDD ale tak mylsím že tak minimálne 13 druhov domácich koláčov neviem koľko ommrviniek z chleba čo zakaždým mal iný náter plus pár zemiakov kúsky pirohov a tuším ešte aj čokoláda :DDD ale plánujem to do mesiaca vyčistiť :DDD
Odoslané pred 724 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-02-13 17:09:53
A ještě mi řekni, že nejsem jediná, kdo mívá klávesnici zapatlanou od kečupu ! :-D
Máš palec hore aj odo-mňa :) Inak ja sa sem tam tiež pohrávam s myšlienkou čo by som robil bez počítača, ale potom ju rýchlo zahodím! Ešte by som si privolal na môj počítač niečo zlé :D A jedlo na klávesnici je u mňa špecialita :D Kapra tu síce nemám ale mám tam dostatočne hrubú vrstvu na to, aby mi mäkko "dosadali" klávesy pri písaní ;)
Odoslané pred 724 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-02-13 17:30:44
Neolizuješ si ale potom prsty, že ne :-D
Moja najhoršia nočná mora pramení z toho že mi nejaký záludný vírus naformátuje HDD...
Odoslané pred 724 dňami
jednoznačne skvelý, desivo pravdivý článok.. začínam chápať, prečo Klenot klenotom nazývajú ;)
Odoslané pred 723 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-02-14 12:54:07
"I kdyby růži nazvali jinak, bude vonět stejně." (W. Shakespeare : Romeo a Julie) :-) Děkuju :-)
Zrovna dnes sme sa o tom bavili v škole, presne o tomto čo si tu písala ! Úplná pravda !
Odoslané pred 719 dňami
Vidím že aj Jasnosť sa zamilovala do Som hot dog:) A skvelý článok Klenot!
Odoslané pred 717 dňami
Presne si to vystihla, Klenot! Mám jedného zdegenerovaného spolužiaka, ktorý keď poviem nejaký skvelý žart sa zasmeje a nasilu do toho treskne to svoje "LOL".
Odoslané pred 715 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-02-23 16:27:19
Tak ty po něm násilně třískni něčím hodně těžkým...
Ak chceš otvoriť pusu, musíš sa prihlásiť. Ako inak by sme vedeli, kto nám čo píše? Prihlás sa na rifľovej nášivke pod menu ;-)
Za posledné chvíle sa u nás stalo toto...
Devianti.sk - Uchýlte sa k úchylom Za oponou Deviantov.sk  /  Logo a stickery Deviantov.sk na stiahnutie  /  Mapa článkov  /  RSS  /  Kto sme?  /  Kontakt