Nadšenci zmenili svet
Božský bohém
Obsluhoval anglického krále, ostře sledoval vlaky a na slavnostech sněženek bojoval s příliš hlučnou samotou. Když psal inzerát na dům, ve kterém už nechtěl bydlet, houpali se nad ním skřivánci na niti. Něžný barbar Bohumil Hrabal, perlička na dně prozaiků.
Mohla bych sem napsat životopisná data a seznam děl, ale tyto věci jsou na Hrabalovi až to nejposlednější. Svým myšlením a svým dílem značně předběhl dobu, ve které žil. Letos počítáme třináctý křížek od roku jeho úmrtí, ale tvorba tohoto jedinečného muže nestárne.
V roce 1914 přivedla brněnská ochotnická herečka Marie Kiliánová na svět nemaželského syna Bohumila, který si již ve čtyřech letech zahrál v divadelní hře. Příjmení “Hrabal” získal Bohoušek až od svého kmotra Františka Hrabala, který se s Marií později oženil a celá rodina se žila v Nymburce, kde František pracoval jako správce pivovaru. Původně čtrnáctidenní návštěva Francova bratra, obuvníka Pepina, která se nakonec protáhla až do Pepinovy smrti, Bohumila neskutečně inspirovala do jeho pozdější tvorby. Komu při slovech “obuvník Pepin - František – pivovar” naskočil film Postřižiny, má u mě bod.
Buďte na lidi hodní,
nebo vám nepůjdou
na pohřeb. “
Se studiem si hlavu zrovna nelámal. V dětství vytrhával stránky ze slabikáře, na gymnáziu propadal z šesti předmětů a horko-těžko odmaturoval až ve dvaceti letech. Rád navštěvoval přednášky z literatury a dějin umění, doktorát na právnické fakultě absolvoval s odporem. Živil se, jak se dalo, od úředníka, jevištního technika, pojišťovacího agenta, až po výpravčího (ano, ostře sledované vlaky). Spisovatelem z povolání se stal až ve svých necelých padesáti letech.
Kdyby Vaša Jasnosť viděla seznam jeho děl, určitě by řekla, že to nemohl napsat bez drog a že si kokain sypal do čaje místo cukru. Fakta o tom mlčí, nicméně podle desítek knih to vypadá, že panu Hrabalovi pracoval mozek pětkrát rychleji než ostatním smrtelníkům. Do historie udělal zářez například novelou Ostře sledované vlaky, kterou Jiří Menzel v šedesátých letech zfilmoval a dotáhl to až na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Stejně jako ostatní díla tohoto československého spisovatele, příběh v sobě nese symboliku, surrealismus a film nutí diváka sledovat obraz a domýšlet si děj – pokud tedy mají vůbec příležitost ho zhlédnout. Skřivánci na niti, filmová adaptece knihy Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, takové štěstí neměli – nahrávka putovala prakticky z kamery rovnou do trezoru za kritiku tehdejšího režimu. Lidstvo se ale naštěstí dostalo k hraným scénám Hrabalova pera skrz Slavnosti sněženek, již zmíněné Postřižiny, které dodnes patří k evergreenů televizí, či nedávným ztvárněním Obsluhoval jsem anglického krále.
Jak je ten svět pořád
hezčí a hezčí. Ne že by byl,
ale já ho pořád tak vidím.
Kouzlo každého Hrabalova výtvoru na čtenáře dýchá osobité pojetí ironického humoru, smyslu pro detaily a také filosofickým uvažováním v jednoduché řeči. Nutí člověka se zamýšlet nad tím či oním. Hrabal si se čtenářem pohrává, předhazuje mu obrazy, které si musí čtivec vyložit a domyslet sám. Filmy dle jeho knih koketují s myslí diváků, hrají si s detaily. Vydat se po stopách Hrabalova psacího stroje je, lidově řečeno, “makačka na budku”, ale kdo se nechá strhnout do vln autobiografické fantazie, čeká ho úžasný literární orgasmus. Přísahám při rozmáčeném výtisku Krasosmutnění.
Že nejsem jediná, kdo chrochtá blahem nad tímto géniem, svědčí i počet cen, které za svou práci dostal. Ceny maďarské, italské, české, francouzské, polské...v množství, že by si jimi mohl vytapetovat ložnici. Žádný československý autor 20. století nebyl překládán častěji než Hrabal. Cenily si ho osobnosti typu Václav Havel, Madelene Albright a setkal se i s Billem Clintonem.
Přitom nikdy nepatřil k osobnostem, které by se v obleku třásly na nějaké ocenění. Od dětství až po stáří ho provázela hravost a nekovenčnost. Pil černou kávu s octem, zabláceným koštětem pomazal cizí auto a alkoholu se zrovna nevyhýbal.
Zemřel v třiaosmdesátiletech v pražské nemocnici Na Bulovce, nicméně ne z důvodů, z jakých se v nemocnicích obvykle umírá. Žádná vážná nemoc či selhání doktorů, pan Hrabal to vzal opět originálně – vypadl z okna pátého patra. Ač dle oficiální zprávy náhodou vypadl při krmení holubů, diskutuje se i o možnosti, že svůj život ukončil dobrovolně. Kromě toho, že motiv pátého patra se občas vyskytuje v jeho díle a myšlenka sebevraždy mu nikdy nebyla cizí – tvrdil, že jak člověk dá světu to, co měl, má odejít a pro smrt se nemá truchlit. Uložili ho do rakve s nápisem PIVOVAR POLNÁ, jak si za svého života Hrabal přál. Onen pivovar se nabídl, že na pohřeb dodá cisternu piva, což bylo nakonec kvůli morálce a etiketě zamítnuto. Pivovar i domek nyní zdobí pamětní desky, i s památnou větou, kterou vyjádřil svůj odpor k těmto záležitostem: "Já žádnou desku nechci, ale když, tak jen ve výšce, kam čůrají psi."
Vedeli ste, že?...
Vo Švajčiarsku je protizákonné trieskať dverami od auta?
Vychytávky
Klenot Eskortová - Dítě květin, nevěří nikomu nad třicet. Naivní, životem stále nepoučená nanynka z národu knedlíkářů s touhou hasit, co ji nepálí. S životním mottem „Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere“ se dostala až do deviantského společenství, kde reprezentuje mladost, inteligenci, krásu...a příležitostnou mystifikaci. Se srdcem na dlani a nožem v druhé ruce chce šířit svá poselství od Aše až po Košice.
Reklama
1 deň
Niekoľko rozumných devianťáckych názorov
Z kvality tohto článku som sa posrala. Klenot, dobrou voľbou si bola ;)Odoslané pred 627 dňami
Zabilaaaagamba je medzi nami už 749 dní, a je fanúšikom
Čo o sebe napísal?: taky obyčajny lev....repujuci.......
Chceš mu napísať?
ICQ - 205 951 142
Odoslané pred 625 dňami
článok trochu taký životopisnejší snáď len nedopatrením zabudol na Příliš hlučnou samotu. Knihu takú krásnu, hlbokú a tak dobre napísanú, že som ju po prvej kapitolu musel na mesiac odložiť, aby som sa na ostatok duševne pripravil. odporúčam všetkým, ktorý milujú život alebo sa aspoň o to snažia. až niekým pohnú tie pozitivistické články Šelmy, táto kniha ho vystrelí na mesiac...
alebo kniha Nežný barbar, bohémsky život bohémov krajší a skutočnejší ako v akomkoľvek inom diele.
Hrabal bol predsa spisovateľ, kašľať ne tie filmy (hoci vskutku výborné, ale..) na jeho život a všetko. podstatné je v tých knihách. ostalo už len z piateho poschodia vzlietnuť ďalej.
rado je medzi nami už 714 dní, a je fanúšikom MACKOvitej Šelmy!
Čo o sebe napísal?:
Odoslané pred 624 dňami
toto ma akože dosť zabilo! :) palček horeRayiner je medzi nami už 578 dní, a je fanúšikom
Čo o sebe napísal?: Nikto.
Chceš mu napísať?
ICQ - 588663098
Odoslané pred 578 dňami
Ak chceš otvoriť pusu, musíš sa prihlásiť. Ako inak by sme vedeli, kto nám čo píše? Prihlás sa na rifľovej nášivke pod menu ;-)
Za posledné chvíle sa u nás stalo toto...
Práve sa k nám pridal
gaterfoko! Vítame Ťa :-)
pred 22 hodinami
včera
včera
pred 2 dňami
pred 2 dňami
Papierovačky
Všetko, opakujeme všetko je naším duševným vlastníctvom. Obsah, aj forma. Bez písomného súhlasu je akékoľvek šírenie čohokoľvek zakázané. Mrchy, skúste to porušiť, budeme zlí...
Značka Devianti.sk je našim duševným vlastníctvom, akékoľvek zaobchádzanie s ňou je na vlastnú zodpovednosť. Portál Devianti.sk sa od takejto činnosti dištancuje a nezodpovedá za prípadné vzniknuté škody.
© 2009 Devianti.sk