menu dekorácia
top hlavičky dekorácia
My, chorobní hulváti

Letní blues s nesmrtelným chroustem

Letní blues s nesmrtelným chroustem
Třetina léta se odebrala do věčných lovišť a já si v duchu (a přesto hlasitě) přemítám, co jsem za ty tři týdny všechno zažila. Dala jsem si na léto pár plánů a jinak jsem myslela, že nebudu mít do čeho píchnout. A hle, víkend jsem byla tam, další onde a z víkendu to protáhla na týden...až nyní mám pár dní domácího klidu. A když jsem sama doma, jen ve společnosti vlastních myšlenek, stane se obvykle zlá věc – začnu přemýšlet.

Poslední předmaturitní léto...bohajeho, to zní hrozivě. Koncem června jsem si dala předsevzetí, že za ty dva měsíce načtu knihy na maturitu a můžete třikrát hádat, jak to dopadlo – neznám ani jejich názvy. Také jsem si říkala, že si konečně vyberu z těch tří oborů, mezi kterými váhám v dalším studiu a nakonec jedinej posun v mé studijní budoucnosti je ten, že nevybírám ze tří, ale čtyř. Za pár měsíců si podávám přihlášky, au, bojím. Když vidím, jak hladce to zvládli mí kamarádi z vyššího ročníku, ptám se – kde se v nich bere ten rozum a dospělost, vše si najít, pozjišťovat, zařídit a nijak to nepokazit.
Za tři týdny mi je osmnáct, ale prvně v životě si věk spíš ubírám. Určitě si pamatujete, jak jste coby patnáctiletí už čtvrtrok před narozeninama všude říkali, že je vám šestnáct a tvářili se děsně dospěle – já si svých sladkých sedmnáct asi nechám i půl roku po onom osudném dni a i poté stále nebudu moct pochopit, že mám být najendou rozumná, zodpovědná, schopná, nezávislá...Už jsem o tom psala, že se na své osmnáctiny nějak netěším. Stále mě to neopustilo a netěším se na ně čím dál(blíž), tím víc. Když jsme s kamarádkama vyřvávaly v mírně podnapilém stavu svá přání a dojmy ze světa, jedna z nás s nepřítomným úsměvem hlásala, jak je skvělé, že jsme mladé a vše máme před sebou. Vzpomněla jsem si, jak jsem se někdy ve třinácti na tuto dobu těšila, ale dnes bych to vrátila zpátky. Často mě napadají myšlenky typu „že já si ty rovnátka nedala už jako děcko“, „proč jsem se nezačala učit tancovat/hrát na klavír/“, „proč jsem udělala tamto a ono“...

Náhodný čtenář těchto řádků si musí myslet, že mi hráblo. Že tyto věci mě mají trápit o deset- dvacet – třicet let později. Je to možné – když jsem své dávné internetové přítelkyni napsala, že právě na internetu čtu politicko-ekonomicko-mezinárodně-různé jiné aktuální články a že jdu vytáhnout koláč z trouby, nazvala mě důchodkyní a vlepila za to tolik iks-déček, že se mi sotva vešly na monitor. Sama večery tráví vrtěním zadkem, zvracením z alkoholu, na který ji zvou nagelovaní šamponci v růžových košilích a lepením se na každého blba, o kterého zakopne.

Na jednu stranu jsem ráda, že se nechovám takto, na druhou si říkám, že to má takto často jednodušší a na třetí přemýšlím...proč si takovýma myšlenkama kazím léto. Už toho bylo dost. Teď si asi podvacáté namažu prst na noze, do které jsem dostala už třetí letošní včelí žihadlo a mám ji napuchlou do velikosti sloní tlapy, a půjdu se nechat házet opálenými krasavci do bazénu.

Užijte si léto :-)

Mimochodem, kdo z vás byl letos na Pohodě? Sdělte své zážitky a dojmy :-)


ak sa ti páči, daj like!

Ako sa Ti páčil članok?
Kvalitka! Odpad!


Vedeli ste, že?...
Logo Nike bolo navrhnuté vysokoškolským študentom a predané tejto firme za 35$?
Vychytávky
Klenot Eskortová - Dítě květin, nevěří nikomu nad třicet. Naivní, životem stále nepoučená nanynka z národu knedlíkářů s touhou hasit, co ji nepálí. S životním mottem „Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere“ se dostala až do deviantského společenství, kde reprezentuje mladost, inteligenci, krásu...a příležitostnou mystifikaci. Se srdcem na dlani a nožem v druhé ruce chce šířit svá poselství od Aše až po Košice.
Chcem viac!

Niekoľko rozumných devianťáckych názorov
Ikona užívateľa 2
Last Superhero
Po prvé sa hanbím za svojich 21 prežitých rokov, ale ešte stále vidím, že to môže byť aj horšie, tak čo.;-) K tej Pohode: P A R Á D A!!! Ako vždy samozrejme, ale tento rok podľa mňa najlepší line-up, skvelá spoločnosť, fasa počasie, teplá voda vo Váhu a tak podobne. Proste zas kus raja v šedivom svete.:-D
Odoslané pred 565 dňami
Ikona užívateľa 2
Pjotr9
Juch juch nie som jediny co riesil podobne otazky (pred rokom) :) A Pohoda? V pohode :D Stvornozky som sa z Pohody k autu este neplazil :D
Odoslané pred 565 dňami
Ikona užívateľa 4
Modrofialová
Pobavilo ma to porovnanie teba s internetovou kamarátkou. Ako by som sa dívala na seba a na svoje kamarátky :D Tiež si občas pripadám ako dôchodkyňa ( na svojich 16 trochu skoro), ale keď pre mňa životný štýl partia - alkohol - okno - opica - to isté ďalší deň jednoducho nie je. :) Dosť písania, veď je leto :D
Odoslané pred 564 dňami
Ikona užívateľa 1
blacknirvana
Ver, že na výbere vysokej školy nie je sakra nič zodpovedného. Ani omylom. Vôbec. U nás to bolo akože... Baví ma NOS-ka, pôjdem na právo. Ale kam? Hm... Na SR nechcem ostať, pôjdem do Česka. Brno je pekné mesto, ale v Prahe majú orloj a Karlov most, bože, veď to je také krásne mesto, pôjdem tam. A hotovo =D
Odoslané pred 562 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-07-27 09:13:19
Baví mě společenský vědy, ale na klasický právo nemám nervy a do Prahy mě nikdo nedostane :_D A teď babo raď :-D
Ikona užívateľa 1
blacknirvana
Ehm, to bol len taky priklad, mna napriklad NOS-ka nebavi, na pravo nejdem a uz vonkoncom nie do Prahy =D Ale ako zodpovedny buduci student ktory si svoju skolu vyberal samozrejme podla preferencii a nie podla toho kde ma najvac kamaratov, ti vrelo odporucam Brno :-)
Odoslané pred 557 dňami
Ak chceš otvoriť pusu, musíš sa prihlásiť. Ako inak by sme vedeli, kto nám čo píše? Prihlás sa na rifľovej nášivke pod menu ;-)
Za posledné chvíle sa u nás stalo toto...
Devianti.sk - Uchýlte sa k úchylom Za oponou Deviantov.sk  /  Logo a stickery Deviantov.sk na stiahnutie  /  Mapa článkov  /  RSS  /  Kto sme?  /  Kontakt