menu dekorácia
top hlavičky dekorácia
My, chorobní hulváti

18, čas sepisovat závěť

18, čas sepisovat závěť Můj sladký věk překročil polovinu svého ročního trvání a já už někde v dáli vidím světlo na konci tunelu, světlo plné alkoholu, volebních lístků a sledování porna (nebo natáčení?). To, na co jsem se začala těšit už někdy v první třídě se splní, konečně si budu moct do věkové kolonky napsat osmičku za jedničku, aby všichni viděli, že mám za sebou nejzásadnější narozeniny v životě, ty osmnácté.

Už jako malá blonďatá holčička s Lunetic tričkem na nevyvinutém hrudníku jsem toužila po dospělosti. Slabikáře mě nudily, spolužáci, co neuměli plynule číst taktéž a já mezi písankou Nevím, co mám čekat
od onoho dne, kdy mi
skončí slevněné jízdné,
ani od dní, co budou
následovat.
a růžovým pouzdrem toužila po jediném – mít tohle všechno konečně za sebou. Jak tak plynuly roky, změnila jsem barvu pouzdra, motiv trička i jeho velikost jeho obsahu, ale přání být už dospělou zůstávalo. Měla jsem hromadu představ o budoucím povolání a byla jsem přesvědčená, že všechno zlé na světě je stále lepší než spolužák cedící skrz zuby bramborovou kaši. Jen už být proboha z toho věku, kdy si místo s panenkama můžeme hrát maximálně s prvníma jebákama na čele.

Doteď mám v mobilu uložené přání od kamarádky k mým patnáctinám, kde mi přeje, ať si užiju občanku a všech výhod, co mi přináší. Kdo z nás by si jich neužíval – jít do nejlepšího klubu ve městě a hrdě ukázat vyhazovači kartičku, že mě tam opravdu může pustit (i když, „hrdě“ asi není to správné slovo, patřím do početné skupiny lidí, co na občankové fotce vypadají jako své vlastní karikatury). Na opití mi tehdy stačily dva panáky jelzina a já stále více chtěla být tou, kterou neodhání od baru a která si nemusí hledat někoho, kdo jí to koupí. Tou, která všem kromě občanky může ukazovat i vztyčený prostředníček, že není nic, co by nemohla.

A najednou je únor (február, Šelmo) 2010 a já lituju, že jsem si svá mladá léta neužila tak, jak bych mohla. Plnoletá budu až do smrti, ale nižší vstupné na bazén budu mít už jen posledních pár měsíců. Chtěla jsem být princeznou, švadlenou, diplomatkou, psychiatričkou v protidrogové léčebně, hematoložkou, manželkou Leoše Mareše, novinářkou, zdravotní sestrou, překladatelkou z francouzštiny a italštiny, tou, která oživí mrtvou polovinu Beatles a vrátí původní sestavu na podia…a teď, v době, kdy bych to měla řešit, nemám tušení, kam dál. Nevím, co mám čekat od onoho dne, kdy mi skončí slevněné jízdné, ani od dní, co budou následovat. Budu na sobě nějak pociťovat tu svobodu, ten svět, který se mi otevře? Jak chutná ten pocit, že můžu celý svět nosit v zadní kapse kalhot a tím pádem mi může políbit pr…?

Najednou se mi moc nezamlouvá představa, že při nějaké hlouposti místo věty „Z toho vyrosteš“ uslyším z mamčiných úst „Kdy mi bylo tolik, co tobě, holky se už vdávaly, chodily do práce a staraly se o rodinu.“ Chci to dohnat, chci si užít poslední chvíle, kdy se budu moct chichtat do ucha toho nejnagelovanějšího šampona na akci a nebudu se u toho cítit trapně. Chci si užívat pocity zakázaného ovoce, když na vyskakovací okno s otázkou „Bylo vám už 18?“ odkliknu kladnou odpověď. Ještě jsem se nenabažila toho pocitu napětí při nočním míjení policejních aut s flaškou za zády.

Svým způsobem se každým dnem těším na osmnáctiny méně a méně. Pubertální radosti skončí, na zakázaný filmy se můžu koukat i teď a ani ten věk na občance mi moc nebrání si užívat promile v krvi.

Navíc zkušenosti mých přátel v souladu se zákonem schválnosti velí, že po osmnáctinách po vás tu občanku stejně nikdy nikdo nechce.


ak sa ti páči, daj like!

Ako sa Ti páčil članok?
Kvalitka! Odpad!


Vedeli ste, že?...
Skupina The Beatles bola odmietnutá nahrávacou spoločnosťou, ktorá tvrdila, že nevedia hrať a gitarová hudba je už beztak na úpadku?
Vychytávky
Klenot Eskortová - Dítě květin, nevěří nikomu nad třicet. Naivní, životem stále nepoučená nanynka z národu knedlíkářů s touhou hasit, co ji nepálí. S životním mottem „Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere“ se dostala až do deviantského společenství, kde reprezentuje mladost, inteligenci, krásu...a příležitostnou mystifikaci. Se srdcem na dlani a nožem v druhé ruce chce šířit svá poselství od Aše až po Košice.
Chcem viac!

Niekoľko rozumných devianťáckych názorov
Ako tak pozerám - čítam, tak každým článkom sa zlepšuješ :) Like it! ;) p.s. Tiež som čakal po 18 všetko možne a nič. Jedinou zmenou bol vodičák v peňaženke :)
Odoslané pred 728 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-02-09 16:32:49
Like it! :-D K řidičáku gratuluju! :-D V článku jsem ho záměrně nezmínila, protože nepočítám s tím, že mi ho dají O:-)
Pekny clanok, paci sa mi :)
Odoslané pred 728 dňami
Ešte nie je úplne všetko stratené. Môžeš sa vybrať napr. do UK a tam budeš ešte tri roky underage :)
Odoslané pred 728 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-02-09 16:56:41
Dík za tip:) Ale co vím, tak v Británii ten alkohol hodně, hodně hlídají, prý opravdu všude žádaj občanku a nametená banda šestnáctiletých lidí tam není vůbec tak běžná, jako zde....
Pekny članok... Myslím že sa už menej teším na dovršenie 18roku. Pekne napisane... ::)
Odoslané pred 728 dňami
Začal som čítať a v duchu som si hovoril: "Veď počkaj, tebe to bezstarostné detstvo ešte len bude chýbať." A čítam ďalej a v podstate si opísala môj pohľad na vec (až na pár detailov, ja už som aj tú flašku zhodnotil ako bezvýznamnú). Niekedy by som sa chcel vrátiť, ale priznám sa že len na chvíľu. Teraz už mám iné priority s ktorými by som vyzeral medzi deckami jak blbec... :))
Odoslané pred 727 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-02-09 23:37:46
Třeba se nemýlíš a bude mi chybět...A rozdílný priority nevadí, na tu chvíli bys byl ještě možná rád za dětské myšlení a tu flašku :-D
Ver tomu, že ešte aj o dajme tomu 10 rokov budeš mať pocit, že to všetko práve začína. 18.narodeniny neboli-aspoň u mňa-ničím zásadným prelomové. Človek si hovorí: "Kurva, už aby bolo po mature, to mi potom bude hej!" Vyletíš z hniezda a uvedomíš si, že skutočná dospelosť nie je osmička za jednotkou, to je len číslo. Skutočne dospelý je človek, až keď je sebestačný, vyrovnaný sám so sebou, s diplomomv ruke (ak študoval na VŠ), vlastnými peniazmi, autom a najlepšie aj bytom. Keď mu už naozaj nikto do ničoho nekecá, keď vie, čo chce a zároveň už má aj prostriedky, aby to dosiahol. Málokomu, naozaj len pár výnimkám, sa toto podarí v 18tich...ja osobne nikoho takého nepoznám. Takže od oficiálnej plnoletosti nemá veľký význam čakať akýkoľvek prelom-na ten si ešte, milá Eskortová, dooosť dlho počkáš... Netúžim vrátiť ani deň-zákazy rodičov, pocit "životnej bezprizornosti", nedostatok financií na kvalitné kalby a dovolenky, stresy zo štátnic...ufff, toto mi naozaj nechýba. Byť sám sebe pánom, to je to, čo si teraz užívam, uvidíš, až sa o pár rokov dožiješ 25ky, aký to je luxus, byť skutočne dospelý. Aspoň ja to tak cítim..
Odoslané pred 727 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-02-10 17:29:45
Další pohled na věc, děkuji za něj...I já to třeba za pár let budu vidět jinak.
potom daj vedieť:)
Odoslané pred 727 dňami
Odpoveď od napísaná v 2010-02-10 18:11:14
Neboj, za za deset let se ozvu a vyžádám si další předpověď budoucnosti :-)
Ak chceš otvoriť pusu, musíš sa prihlásiť. Ako inak by sme vedeli, kto nám čo píše? Prihlás sa na rifľovej nášivke pod menu ;-)
Za posledné chvíle sa u nás stalo toto...
Devianti.sk - Uchýlte sa k úchylom Za oponou Deviantov.sk  /  Logo a stickery Deviantov.sk na stiahnutie  /  Mapa článkov  /  RSS  /  Kto sme?  /  Kontakt